Dopis z vězení od Martina Luthera Kinga
Dokonale sedí na evropské politiky s jejich vyjednavačským postojem k islámu, na akademiky a další omlouvače islámu z řad intelektuálů, a také na většinu takzvaně umírněných muslimů.
“Musím vám předložit dvě upřímná přiznání, mí křesťanští a židovští bratři. Zaprvé se musím přiznat, že v průběhu několika posledních let jsem byl hluboce zklamán umírněnými bělochy. Takřka jsem došel k politováníhodnému závěru, že největší překážkou černocha na cestě ke svobodě není bílý radní nebo člen Ku Klux Klanu, ale umírněný běloch, který je více oddán “pořádku” než spravedlnosti; který dává přednost negativnímu míru, který je nepřítomností napětí, před pozitivním mírem, který je přítomností spravedlnosti; který neustále říká: “Souhlasím s cílem, o který usilujete, ale nesouhlasím s vašimi metodami přímé akce”; který paternalisticky věří, že může určit časový plán pro dosažení svobody pro jiné lidi; který žije podle mytologického konceptu času a který neustále radí černochům, aby čekali na “vhodnější dobu”. Povrchní pochopení od lidí dobré vůle je více frustrující než naprosté nepochopení od lidí zlé vůle. Vlažné přijetí je více zarážející než přímé odmítnutí.”
Jinými slovy, tady v Evropě už nemáme moc času čekat na to, až se islám zcivilizuje, demografie bohužel hovoří jasnými čísly. Zkušenosti z jiných částí světa ukazují, že když počet muslimů v populaci přesáhne určitou hranici, tak nakonec začnou nepokoje, poté občanské války, a zakončuje se islamizací.
Nevidím žádný důvod, proč se domnívat, že to v 21. století bude vypadat jinak. Takže pozor na chlácholivé hlasy umírněných intelektuálů. M.L. King viděl, kde je problém, my se můžeme poučit.
autor: PJ
